Elżbieta Jaraczewska
| Elżbieta Jaraczewska | |
|---|---|
.jpg) Autoportrét, cca 1830 | |
| Rodné jméno | Elżbieta Marianna Józefa Anna Krasińska |
| Narození | 10. ledna 1791 Varšava |
| Úmrtí | 30. září 1832 (41 let) Krakov |
| Příčina úmrtí | pravděpodobně nádor |
| Národnost | polská |
| Povolání | spisovatelka |
| Choť | Adam Jaraczewski |
| Rodiče | Kazimierz Krasiński Anna Ossolińska |
| Rod | Krasińští |
| Příbuzní | Józef W. Krasiński (bratr) Wincenty Krasiński Zygmunt Krasiński |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elżbieta z Krasińskich Jaraczewska (10. ledna 1791 Varšava – 30. září 1832 Krakov) byla polská spisovatelka, autorka romancí a literatury pro děti a mládež.[1] Pocházela ze šlechtické rodiny Krasińských.
Život[editovat | editovat zdroj]
Elżbieta Krasińska se narodila 10. ledna 1791 ve Varšavě do vlivné šlechtické rodiny Krasińských. Rané dětství prožila na rodinném statku v Zegrzích, později odjela na Halič a od roku 1802 žila v Radziejowicích u Varšavy. V mládí se jí dostalo velmi pečlivého vzdělání.
Roku 1815, ve svých 24 letech, se provdala za brigádního generála Adama Jaraczewského, veterána napoleonských válek. Spolu pak žili v Borowici u Lublinu.
V letech 1815 - 1830 pobývala v Borowici a Żulinu, kde psala své romány.
Zajímavou epizodou v životě Jaraczewské bylo její seznámení s J. W. Goethem v roce 1818 během pobytu v Karlových Varech.
Se svým mužem žila v Borowici až do roku 1830, kdy vypuklo Listopadové povstání proti nadvládě Ruské říše. Její muž se k němu připojil jako plukovník a organizoval lublinský pluk (později 10. pluk, kterému pak velel). Jaraczewská byla donucena Borowici opustit a přestěhovat se do Krakova. Do Borovic se už nikdy nevrátila, stejně jako její manžel, který zemřel 22. července 1831 v Płocku na choleru a byl pohřben na panství svých předků v Jaraczewu.
Elżbieta Jaraczewska zemřela o rok později, 30. září 1832, v Krakově (podle některých zdrojů 28. září[2]). Příčinou smrti byla s největší pravděpodobností rakovina, zdravotnímu stavu spisovatelky neprospěla ani zpráva o úmrtí jejího muže, která ji velmi těžce zasáhla.
Rodina a vztahy[editovat | editovat zdroj]
Oba její rodiče byli šlechtického původu. Její otec Kazimierz Krasiński byl maršálem Korunního soudu a komorníkem krále Stanislava I. Leszczyńskiho, také působil na dvoře francouzského krále Ludvíka XV. a zastával další významné posty v Polsko-litevské unii. Její matka Anna Ossolińska, litevská mečnice, byla dcerou hraběte Aleksandera Macieje Ossolińského.
Elżbieta byla vzdálenou příbuznou generála Wincenta Krasińského (měli společného praprapradědu) a spisovatele Zygmunta Krasińského. Rovněž také byla neteří šlechtice a senátora Józefa Kajetana Ossolińského, praprapravnučkou podleského vojvody Zbigniewa Ossolińského (†1679) a příbuznou mnoha dalších polských šlechticů.
Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Zofia i Emilia. Powieść narodowa, oryginalnie przez Polkę napisana (vyd. 1827, 1862, 1957)[1][3]
- Wieczór adwentowy. Powieść narodowa, przez autorkę "Zofii i Emilii" (vyd. 1828, 1862, 1890)[4]
- Upominek dla dzieci, czyli krótkie powieści moralne, przez autorkę "Zofii i Emilii" (vyd. 1828, 1842)[5]
- Pierwsza młodość, pierwsze uczucia. Powieść narodowa przez autorkę "Zofii i Emilii" (vyd. 1829, 1862)[6]
Sbírky[editovat | editovat zdroj]
- Powieści narodowe. Wydanie nowe J. N. Bobrowicza, uczynione za upoważnieniem familii autorki (vyd. 1845)[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elżbieta Jaraczewska na polské Wikipedii.
- ↑ a b MICHALKIEWICZ-GOROL, Agnieszka. Elżbieta Jaraczewska o wychowaniu kobiet(na podstawie powieści Zofia i Emilia). www.ejournals.eu [online]. Konteksty Kultury, 2011-06-15 [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. ISSN 2353-1991. (polsky)
- ↑ Bibliografia Literatury Polskiej – Nowy Korbut. Varšava: Państwowy Instytut Wydawniczy, 1967. (polsky)
- ↑ Zofia i Emilia. Powieść narodowa, oryginalnie przez Polkę napisana
- ↑ Wieczór adwentowy. Powieść narodowa, przez autorkę "Zofii i Emilii"
- ↑ Upominek dla dzieci, czyli krótkie powieści moralne, przez autorkę "Zofii i Emilii"
- ↑ Pierwsza młodość, pierwsze uczucia. Powieść narodowa przez autorkę "Zofii i Emilii"
- ↑ Powieści narodowe
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elżbieta Jaraczewska na Wikimedia Commons 
Autor Elżbieta Jaraczewska ve Wikizdrojích
Osoba Elżbieta Jaraczewska ve Wikicitátech
